Moji milí farníci!
Nejprve vás všechny ze srdce zdravím s ujištěním, že na vás všechny v této náročné době myslím v modlitbě. Prožíváme postní dobu, která je každoročně přípravou na vrcholné dny v roce – velikonoční svátky. Letos ji prožíváme v atmosféře jako nikdy předtím. Tématem č. 1 na celém světě je nemoc koronavirus – COVID – 19. Jistě také u vás došlo k různým opatřením a změnám běžného života,. Nejednou se nyní šíří epidemie strachu! Samozřejmě nesmíme nic podceňovat, ale také nesmíme ztrácet důvěru v Boha. Jelikož disponujeme stále propracovanějšími a účinnějšími technikami, domníváme se, že všechno zvládneme sami. Jako by Bůh nám chtěl i touto situací připomenout důležitou pravdu, že nejsme pány života. Není to příležitost, abychom se nad tím zamysleli a opravdu znovu se zcela odevzdali Bohu? Není to příležitost, abychom obnovili svou důvěru k Němu? Není to výzva, abychom se zcela vrhli do Boží náruče? Z tohoto pohledu je současná chvíle úzce propojena s postní dobou. Vždyť oč jde v postní době před Velikonocemi? Hned na počátku postní doby na Popeleční středu jsme slyšeli slova proroka Joela, abychom se k Bohu obrátili celým svým srdcem, v postu …. Roztrhněte svá srdce a ne pouze šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. V této chvíli mi přicházejí na mysl slova sv. Pavla: Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému. Nyní jsme uzavřeni doma. Nemáme vycházet ze svých domovů a omezit vzájemné setkávání. Ale i přes tato nařízení můžeme objevovat, jak můžeme existovat. I když jsme zavřeni doma, můžeme být otevřeni vůči Bohu a sobě navzájem. Tato doba je příležitostí, abychom objevili jeden druhého, co pro mne mojí blízcí znamenají, jak jeden druhého potřebujeme … Papež František 18. 3. v jednom z rozhovorů řekl: „Někdy komunikujeme pouze virtuálně. Dnes bychom se naopak měli vrátit k novému sbližování, konkrétnímu vztahu tvořenému pozorností a trpělivostí. Rodiny totiž doma často jedí v tichu, které není zapříčiněno vzájemným nasloucháním, nýbrž tím, že se rodiče dívají na televizi, zatímco děti jsou na mobilu. Podle mého názoru nás bolest těchto dní má nasměrovat právě k této konkrétnosti.“ Ať tyto dny jsou z naší strany prožívány s obnoveným vztahem k Bohu i k sobě navzájem.
V těchto dnech jsem si dále uvědomil, že neexistuje jen tělesný koronavirus, ale také duchovní koronavirus. Tento duchovní koronavirus nazýváme hříchem. Co způsobuje virus COVID – 19? Z počátku jen lehké oslabení našeho organismu, které bez léčby dosahuje ochromení a funkci jednotlivých orgánů až ke smrti. Když se zamyslíme nad těmito skutečnostmi, zjistíme velkou podobnost u duchovního COVID. Nejprve to začíná lehkým porušováním Božích přikázání – pomalu se začínáme přestávat modlit, utlumovat přístup ke svátostem, omezujeme účast při slavení mše svaté, na nic a na nikoho nemáme čas, jsme neklidní a netrpěliví sami se sebou i s druhými atd. A pak nastává duchovní smrt – vytrácí se vztah k Bohu a Bůh je najednou mimo náš život, spoléháme se jen na sebe. Lék na tělesný koronavirus zatím hledáme, na duchovní koronavirus už lék dávno máme. A tím je zcela přijetí Božího Syna Ježíše Krista do svého života. On jediný může vyléčit naši nesmrtelnou duši, abychom mohli plně a radostně prožívat svůj pobyt zde na Zemi. Za tuto možnost – sv. smíření neboli sv. zpověď – budeme znovu děkovat 2. neděli velikonoční, kdy Ježíš předal apoštolům moc odpouštět hříchy.
Včera jsme začali Svatý týden, který jsme zahájili Květnou nedělí. Ježíš vjel před svým utrpením do Jeruzaléma. Všichni volali Hosana a mávali palmovými ratolestmi. I pro nás je tento den dnem, abychom vyslali k Němu své vyznání: Ježíši, Ty jsi můj Pán a Bůh.
Následuje Zelený čtvrtek, kdy děkujeme za ustanovení eucharistie a svátosti kněžství. Je to den, kdy zvláště pamatujeme na své pastýře: kněze, biskupy, papeže a vyprošujeme jim modlitbou sílu k horlivé službě Bohu a lidem. Již předem vám všem děkuji za vaše modlitby za nás všechny. Je to veliká pomoc a síla pro každého z nás. A nezapomeňme poděkovat za dar eucharistie, že Ježíš pod touto způsobou mezi námi přebývá a za všechna svatá přijímání během našeho života.
Velký pátek – den, kdy Ježíš zemřel za naše hříchy na kříži. Budeme také tento den prožívat ve svých domovech bez účasti v kostele. Kéž nás tento den opět navzájem spojí v modlitbě. Jistě budete mít možnost sledovat tyto obřady přes sdělovací prostředky. K tomu si můžete vykonat i sami vlastní bohoslužbu. Např. sundejte kříž, který máte ve svém domě, uctěte je slovy: Ježíši, děkuji Ti, že jsi za mne a za nás na kříži zemřel a pak může následovat bolestný růženec nebo jen jeden desátek: který pro nás na kříži zemřel. Bude to trochu jiné než v minulých létech, ale třeba mnohem osobnější a více prožité.
Bílá sobota – den, kdy na celém světě se neslaví mše sv. Přebýváme v duchu u Boží hrobu a děkujeme za vše, co Boží Syn pro nás vykonal.
Večerní obřady nás převádějí k té nejradostnější a největší události, která se stala v dějinách lidstva – zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V neděli v evangeliu uslyšíme o běhu, který začal u prázdného Ježíšova hrobu a který můžeme nazvat historickou štafetou. Všichni víme, co znamená štafeta – něco předat. Nejprve Marie Magdaléna utíká, aby oznámila, že hrob je prázdný. Potom Petr a Jan běží ke hrobu, aby se přesvědčili, zda Magdaléna mluví pravdu. Po vstupu do hrobu uvěřili. Všichni pak utíkají zpět k učedníkům, aby jim oznámili radostnou zprávu. Jejich radost potvrzuje Ježíš, který se jim postupně zjevuje. Štafeta se světlem víry potom pokračuje dějinami až do dnešních dnů. Dnes tato štafeta přibíhá ke každému z nás. Každý z nás má ji převzít a předávat dál víru, naději, radost, lásku ….. Kéž každý z nás je ochoten ji přijmout a dále předávat svým životem. V tento veliký den se povzbuďme, co je pro naše svědectví nejdůležitější. Jsou to nejen naše slova, ale především skutky. Jak prohlásil papež sv. Pavel VI: „Dnešní svět více naslouchá svědkům než učitelům.“ Pokusme se nezklamat očekávání Ježíšovo.
Moji milí, ujišťuji vás, že v těchto náročných dnech jsem s vámi a modlím se za každého z vás. Ať nás tyto dny posílí v prohloubení víry, naděje a lásky k Bohu i k sobě navzájem. Upřímně prosím i vás, abyste na mne a další kněze, jakož i naše biskupy pamatovali v modlitbě. Děkuji vám za tuto pomoc.
Na dálku každému z vás tisknu ruku a ze srdce vám žehnám.
Váš otec Jan
Ostrožská Nová Ves 6. dubna 2020
